Sekyra1 je realisticko-fantaskní autobiografický román, ve kterém se Vaculík vyrovnává se změnou politického postoje ke komunismu a svým otcem. Tento životní zvrat ho vede k návratu do krajiny dětství.

Celý děj se odehrává během cesty hlavního hrdiny k jeho bratrovi řidičovi. Hlavní hrdina – pražský novinář pocházející z valašska – vzpomíná a asociuje myšlenky. V knize se tak objevuje několik časových rovin navzájem značně propletených (Vaculík přeskakuje časové roviny i v rámci jedné věty, jak píše v úvodu k čtvrtému vydání: „Psal jsem ji svobodně, bez ohledu na to, co jsem četl a jestli to čtenář pochopí.“).

Na začátku knihy je otec – povoláním tesař – pro hlavního hrdinu vzorem. Neměli žádné pozemky, ale chtěli si postavit vlastní chalupu a asi i proto byl jeho otec pracovat v Persii odkud posílá dopisy, které jsou do románu přepisovány. Román prostupují různé výlety do valašské krajiny (její proměny od mlýna a lipové aleje k bytovkám a továrně) a příhody, kdy s otcem kradou ovoce nebo spadlé stromy (nikdy ale se špatnými úmysly – například je tam strom spadlý už dva roky).

Po válce nakrátko získá tata – tak ho Vaculík nazývá – kus pozemku, ale následně se z něho stává komunista, a tak vstupuje do družstva. Tady postupně začíná konflikt mezi synem-novinářem a otcem. Otcem, který začne být v rozporu sám se sebou a odcizuje se lidem.2 Hlavní hrdina je sice také zpočátku komunista, ale své názory postupně mění a od komunismu se odvrací. Tento vhled však jeho otec neprovede a často po synovi (nejstarším) chce potvrzení jeho komunistických ideálu, které mu však nemůže být poskytnuto.

Na konci knihy, kdy už je syn po projevu o otci na novinářské konferenci, je hlavní hrdina v komunistické opozici. Otec se naopak stává správcem farmy, která ilustruje zmar komunismu. Umírá matka a otcův tragický osud se neodvratitelně blíží. Nakonec v nemocnici, když umírá, je syn sice s ním, ale už mu je velice vzdálen. Třeba tam mezi nimi nějaké pochopí je.

Vaculíkův román je o přehodnocení ideálů a hledání nového východiska. Hlavní hrdina ho hledá ve svých kořenech, ale úplný návrat už není možný, protože vše plyne – ať už je to změněná krajina nebo otec, který mu byl původně vzorem. Slovník české prózy 1945–1994 to přesně vystihuje: „Román s autobiografickými prvky o hledání nové životní síly v archetypálních rodových a přírodních hodnotách.“3

Reference

  1. VACULÍK, Ludvík. Sekyra. Vyd. 4. Brno: Atlantis, 2003. ISBN 978-80-7108-237-8. ↩

  2. ZELINSKÝ, Miroslav a Blahoslav DOKOUPIL. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga, 1994. ISBN 80-854-9184-2. Dostupné online. ↩

  3. MACHÁČEK, Vítězslav. 50 českých autorů posledních padesáti let. Československý spisovatel 1970. Dostupné online. ↩